Jako fakt ! Tohle je úplně nejlepší dýňová polévka, kterou jsem kdy jedla. Našla jsem ji kdysi dávno v knize Vaření podle pěti elementů, ve které nejsou žádné obrázky a od té doby už ji nevařím jinak.
A navíc, když je to období babího léta, tak by bylo fajn podpořit to i nějakým super ideálním receptem pro toto období. Nepotřebujete na ni žádné extra ingredience, většinu máte určitě v tomto období v lednici nebo je lehce seženete v nejbližším obchodě. Teda pokud se nebudete snažit jako já, (řekla bych, že mi to trvalo možná i 2 roky) koupit v obchodě prosnou mouku, až jsem už jako studentka ALV teprve zjistila, že proso=jáhly 🙂 To bylo panečku zjištění a radost v jednom. Do té doby jsem snad v každém bio obchodě hledala prosnou mouku a ona tam jaksi nebyla 🙂
Už jsem sem tento recept chtěla dát dávno, ale nikdy jsem ji nestihla vyfotit 🙁 Tentokrát na fotce je i talíř, který jsem ručně malovala. No, chtěla jsem to mít krásnější a dokonalejší, ale vypadá to trochu jako od holky na prvním stupni ZŠ:), ale zase jsme si to s dětmi užili na semináři výtvarnice Jitky Tomanové , kde jsme měli možnost si vyzkoušet malování na porcelán – není to teda žádná sranda.
- 400 g dýně rozkrájené na kousky
- 200 g nahrubo nastrouhané mrkve
- 1 cibule
- 2 PL ghí
- špetka kurkumy
- 2 PL prosné (jáhlové) mouky - není nutná
- 1l zeleninového vývaru
- 3cm zázvoru
- sůl
- 4 PL mandlových lupínků (nebo dýňové či slunečnicové semínka)
- 4 PL zakysané smetany nebo ovčího jogurtu
- Rozehřejeme hrnec
- Rozpálíme přepuštěné máslo (ghí)
- Necháme zeslovatět cibuli
- Přidáme dýni a mrkev (nahrubo nastrouhanou) a krátce orestujeme
- Osmahneme jáhlovou mouku
- Podlijeme zeleninovým vývarem, asi 15min. povaříme a propasírujeme nebo rozmixujeme
- Přidáme zázvor (šťávu z jemně nastrohaného čerstvého zázvoru)
- Osolíme
- Vmícháme kysanou smetanu
- Vmícháme kurkumu a ještě jednou necháme krátce přejít varem
- Na talíři posypeme opraženými mandlovými lupínky nebo dýňovými či slunečnicovými semínky
Jaká dýně... a má se loupat?
Zkoušela jsem tento recept teď podruhé a polévka vyšla chuťově mdlá. Podezírám dýni, protože napoprvé byla chuť super. A tak se chci zeptat. Je vhodná Hokaido? Měla by se loupat? A jak poznám dobrou dýni? Jakože někdy to prostě není ono… jako moučný jablko nebo dřevnatá kedlubna… 😉
Klára
Dobrý den Ruth, to jsem ráda, že Vás recept zaujala chutná:) Pokud je polévka mdlá, tak může být buď málo slaná nebo je tam málo zázvoru. Pokud to zjistíte úplně na konci vaření, tak doporučuju už použít jen umeocet, který umí chutě hezky „doladit“. Jo, polévka je ideálně dělat z Hokaido dýně (z jiné jsem to vlastně ani nikdy nezkoušela) a pokud máte mladou dýni a bio, tak ji loupat ani nemusíte. Ale to poznáte sama, když má dýně tu slupku hezkou a tenoučkou, tak je mladá. Ale když se dobře dochutí, tak by v polévce ta moučnost neměla vadit. Dobrou chuť 🙂